Pájení je velmi rozšířená metoda spojování různých součástek bez tavení. Používá se pojivo zvané pájka nebo tavidlo. Proces pájení se zdá být složitý jen zdánlivě. Teplota musí být vyšší než teplota tání pájky. Pájka a pájené součástky musí dosáhnout teploty pájení.
Metody pájení:
- pájení (teplota vyšší než 450 stupňů Celsia).
- měkké pájení (teplota nižší než 450 stupňů Celsia).
- vysokoteplotní pájení (teplota vyšší než 900 stupňů Celsia).
Pájení je vedle svařování nejoblíbenější metodou spojování. Je známá již od doby 5 000 let př. n. l. Pájí se kovy i nekovy. Pájíme materiály, jako je grafit, keramika nebo sklo. Páječka je velmi praktické zařízení, které lze označit za základní vybavení domácí dílny. Zařízení se používá pro různé opravy v domácnosti. Správně provedené pájení zajišťuje trvanlivost, stabilitu a také estetiku. K pájení stačí základní znalosti práce s kovem. Pojivo je také známé jako pájka. Pájení probíhá při teplotě, která nevede k přetavení.
Z fyzikálně-chemického hlediska je pájení spojeno s následujícími procesy:
- difúze
- adheze
Páječka
Páječka je bezpečné a přesné zařízení. Nejdůležitější otázkou je optimální teplota. Měkké pájení se používá při domácích pracích a má mnoho výhod. Lze ji provést svépomocí pomocí jednoduché pájky. Je třeba poznamenat, že pájka má amatérské i profesionální využití. Pomocí pájky lze opravit zástrčky, přerušené vodiče a vypínače.
Typy páječek:
- odolnost
- transformátor
Měkké pájení se používá pro následující práce:
- opravy potrubí
- těsnění střechy nebo okapů
- připojení elektrických rozvodů
- zapojení elektronických obvodů
Je třeba zdůraznit, že pájení je díky vysoké pevnosti spoje osvědčenou metodou. Pro pájení je nutná technická a materiálová příprava.
